DUNAJ - legendární kultovní hudební skupina alternativního směru, Brno, Česká republika - vznikla v roce 1989 - zanikla v roce 1998 První fází fungování hudebního uskupení Dunaj bylo v 80. letech minulého století sdružení Kolektiv s proměnlivou členskou základnou, které vzniklo na podkladě dua Iva Bittová (housle, zpěv) a Pavel Fajt (bicí). Kolektiv vzbudil pozornost v roce 1986 vystoupením na festivalu Rockfest v obsazení: Josef Ostřanský (kytara), Vladimír Václavek (basová kytara, kytara), Pavel Richter (kytara), Pavel Fajt (bicí), Jiří Kolšovský (zpěv) a Iva Bittová (zpěv) a poté vzhledem k zaneprázdněnosti hudebníků jejich dalšími projekty koncertoval pouze občasně. První nahrávka byla vydána v roce 1989 u společnosti Panton, která měla původně zájem o vydání další desky dua Bittová a Fajt (na základě úspěchu LP z roku 1988, které získalo ocenění Deska roku). Ti ale neměli připravený nový repertoár, proto Pantonu jako alternativu nabídli nahrání starších písní Kolektivu. Ten byl tak přejmenován na zvučnější Dunaj jakožto krátkodobý projekt za účelem natočení desky a provedení několika koncertních turné. Vystoupení měla především pro neobvyklost hudebního výrazu velký úspěch. Bittová domluvu dodržela a za rok se s Dunajem rozešla, neboť měla v úmyslu se věnovat převážně sólovému vystupování, kapelu opustil i Pavel Richter, jehož kytarové party převzal Jiří Kolšovský, který se zároveň stal hlavním zpěvákem kapely. Na následujícím albu Rosol, vydaném v roce 1991, účinkuje ještě klávesista Zdeněk Plachý, který v té době s Dunajem na přechodnou dobu působil. Dochází k vykrystalizování hudebního projevu, který se od klasického bigbeatu 80. let vyznačuje zejména využitím jiného než čtyřdobého metra, často se objevují liché pěti nebo sedmidobé takty. Pro nástroje jsou typické ostinátní figury, které někdy nastupují na různé doby v taktu, patrná je také rezignace na sloku a refrén jako tradiční formotvorné prvky populární písně. Stylově je kromě bigbeatového základu patrný vliv minimalismu, punku a v začátcích i pražské nové vlny. Autory obrazotvorných textů byli výtvarník Vladimír Kokolia, Karel David, Pavel Fajt a Vladimír Václavek. V začátcích byl Dunaj z důvodu neexistence vhodnějšího termínu zvnějšku klasifikován jako art rock, později se ujalo označení brněnská alternativa, které pod sebe zahrnovalo brněnské kapely, tvořící v podobném stylu. Na jaře 1991 kapela oficiálně ukončila svou činnost, v průběhu roku 1992 ji ale znovu obnovila a v roce 1993 vydala své patrně nejlepší album Dudlay v nové a již definitivní sestavě: Jiří Kolšovský (kytara, zpěv), Josef Ostřanský (kytara), Vladimír Václavek (baskytara, akustická kytara) a Pavel Koudelka (bicí). Zvuk kapely se opět změnil zejména nástupem Pavla Koudelky, jehož styl hry se výrazně lišil od hravých bicích Pavla Fajta. Ten používal rozsáhlý aparát a vytvářel pro bigbeat nepříliš typické, zvukově barevné plochy s relativně velkým počtem důrazů na lehkých dobách. Pro Pavla Koudelku byl naopak charakteristický úsporný, razantnější styl hry (používal pouze bass drum, snare drum, hi-hat a china splash). Skupina získala v první polovině devadesátých let v Čechách téměř kultovní status a v již nezměněném obsazení vydala ještě dvě další alba, IV. a Lalalai. V roce 1995 došlo v rozšířeném složení (po dobu trvání tohoto projektu se k Dunaji přidali bývalí členové Iva Bittová a Pavel Fajt) pod názvem Pustit musíš k opětovnému nahrání debutu, který byl doplněn novějšími písněmi, a následovalo i několik koncertních vystoupení. Protože se členové Dunaje stále více věnovali svým vedlejším a sólovým projektům, kapela v roce 1998 oficiálně ukončila existenci. Krátce na to zemřel zpěvák Jiří Kolšovský. Dunaj byl poté oživen pouze jednou – v rámci projektu Delta Dunaje, který spočíval ve společném vystoupení kapel řadících se k brněnské scéně. Post zpěváka při této příležitosti zaujal Václav Bartoš ze skupiny Pluto. Diskografie: - Dunaj a Bittová (Panton 1988). - Rosol (Pavian Records 1991, reedice Indies records 2001). - Dudlay (Bonton 1993). - IV. (Rachot-Béhémot 1995). - Pustit musíš (Rachot-Béhémot 1995). - Lalalai (Rachot-Béhémot 1996). Read more on Last.fm. User-contributed text is available under the Creative Commons By-SA License; additional terms may apply.